NA SAMOTĚ
ARNIKA – PRHA HORSKÁ - Arnica montana

Arnika je známý lék, používaný bylinkáři a homeopaty. Výtažek z květů lze použít k léčení výronů, ran i podlitin. Může také ulevit revmatickým bolestem a bolestivým omrzlinám, pokud ovšem kůže není rozpraskaná. Homeopatické dávky pomáhají při epilepsii a mořské nemoci, a údajně také podporují růst vlasů. Rovněž bylo zjištěno, že pomáhají proti salmonelóze.

Arnika roste divoce v horských oblastech Kanady, Severní Ameriky a Evropy, kde patří mezi chráněné druhy. Rády ji navštěvují včely.

Název „Arnika“ pochází zřejmě z řeckého „arnikos“, což znamená „kýchat“. Stačí jedno přivonění k arnice a můžete se rozkýchat.

Tuto bylinu znal již Metuzalém a v 16. století byla běžně používána v lidovém léčitelství. V 18. století se nakrátko stala věhlasným lékem, především následkem přehnaného vychvalování benátskými lékaři.

Je to otužilá trvalka, vysoká 30 – 60 cm, široká 15 cm. Velké, žluté, voňavé květy se objevují v průběhu léta. Světle zelené listy jsou oválné a pokryté chmýřím.

Jako horská květina dává arnika přednost slunečným místům a písčitým, kyselým půdám, bohatým na živiny. Výborně se hodí do velkých skalniček, nebo na přední stranu okrasných záhonů.

Sklizeň: květy pro lékařské účely se sbírají v létě, těsně před tím, než se plně rozvinou; listy se sbírají v létě těsně před tím, než rostlina začne kvést. Poté, co nadzemní část rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy zcela odumře, kopají se kořeny dvou- až tříletých rostlin. 

Lékařské použití: Arnika je známý lék, používaný bylinkáři a homeopaty. Výtažek z květů lze použít k léčení výronů, ran i podlitin. Může také ulevit revmatickým bolestem a bolestivým omrzlinám, pokud ovšem kůže není rozpraskaná. Arnika je také vhodná pro vyplachování úst při zánětech ústní sliznice nebo dásní, jako kloktadlo při zánětech mandlí, protože tato léčivá rostlina povzbuzuje prokrvování a zvýší obranyschopnost sliznice. Homeopatické dávky pomáhají při epilepsii a mořské nemoci, a údajně také podporují růst vlasů. Rovněž bylo zjištěno, že pomáhají proti salmonelóze. 

Příprava arnikové tinktury: usušené květy se přelijí 70 % alkoholem v poměru 1:10 nebo se čerstvé květy zalijí stejným váhovým množstvím alkoholu – tedy 50:50. Asi po 14 dnech se květy přecedí přes plátno, vymačkají. Několik dní se tinktura nechá ustát a znovu přefiltruje.

Ředění tinktury: 1 polévková lžíce tinktury na ½ litru vody – tato ředěná tinktura je daleko účinnější při obkladech ran, než alkoholové nebo octanohlinité obklady.

Ředění na kloktadlo – 1 čajová lžička na sklenici vody, důležité je dlouho vyplachovat a kloktat. Mnozí lékaři soudí, že je arnika lepší než heřmánek. 

Při vícero pokusech se dokázal vliv arniky na oběhový systém. Arnika působí obdobně jako hloh. Obě léčivé rostliny posilují staré srdce, zvyšují jeho výkon, provádí prokrvení srdečního svalu a regulaci nervozity srdce. Pro tento případ lze rovněž použít tinkturu, a to podle potřeby 10 až 15 kapek nebo pravidelně 3x denně, nejlépe na kostku cukru. 

POZOR – arniku neužívejte bez dohledu zkušeného bylinkáře nebo homeopata. Při zevním použití může arnika způsobit vyrážku, nebo podráždit kůži. Nikdy nenanášejte arniku na rozpraskanou kůži. 

Jiné použití: Listy i kořeny je možné kouřit jako bylinný tabák. Někde se proto arnice říká horský tabák. 

Výsev: Drobná semena sejte na jaře nebo koncem léta na secí misku a přikryjte perlitem. Misku pak dejte do chladného pařeniště, protože teplo znemožňuje semenům vyklíčit. Semena klíčí pomalu, někdy až 2 roky. Lepšího výsledku se dosáhne, pokud se semena zasejí nejpozději počátkem podzimu. Vzešlé rostlinky se přesadí do květináčů, a přezimují tak, aby nezmrzly. Na jaře, hned jak se půda trochu prohřeje, zasadíme v rozestupech 30 cm.