NA SAMOTĚ
CITRONEČNÍK TROJLISTÝ - Poncirus Trifoliata

Tento hustý, trnitý, kulatý, opadavý keř nebo malý strom je původem ze severní Číny, kde dorůstá do výšky max. 5 m, v našich podmínkách do cca 2 m. Kvete od dubna do června bílými květy, které nádherně voní – pastva pro včelky - a objevují se dříve, než se rozvinou listy. Plody jsou kulaté s hrbolatým povrchem, zralé mají žlutou, někdy lehce oranžovou barvu. Jsou jedlé, ale kyselé, údajně z nich lze udělat výborný džem. Obsahují hodně vitamínu C.

Semena vzcházejí dobře, zejména pokud jsou čerstvá. Plody jsou napěchované semeny (v jednom je cca 25 kusů). Sama mám z pěstováním ze semen výbornou zkušenost.

Vysévat lze celoročně za oknem, možno letnit, ale první cca 3 zimy, uklízíme na zimu do světlé místnosti, podobně jako ostatní přenosné rostliny. Teprve když má citronečník vyzrálé dřevo, můžeme ponechat venku i přes zimu. Můžeme ho pěstovat i v nádobách, na terasách.. Také živý plot z tohoto citronečíku působí impozantně, a to vzhledem k zmíněným trnům; vysazujeme v dostatečné vzdálenosti od plotu.

Citronečník je odolný vůči hnilobě kořenů, tolerantní vůči drtivé většině virových chorob. Tato vysoce chladu odolná podnož snáší poklesy teploty až na –20°C. Tento mrazuvzdorný citronečník se občas vyskytuje v botanických zahradách - v Průhonicích vydržel –27°C.

Trifoliáta je nedocenitelnou podnoží pro všechny druhy citrusů, protože velmi dobře srůstá se všemi citrusy, pomerančovníky, mandarinkami..

Půda má být humózní, lehčí, slabě kyselá s přídavkem rašeliny. Za optimální pH můžeme považovat 6,0; maximum 6,5.  Citronečník je i v porovnání s jinými citrusy citlivější na vyšší obsah vápníku a solí , zvláště chloridů. Tomu je třeba přizpůsobit přihnojování, aby nedošlo k chloróze listů . Půda by neměla být sléhavá a přemokřená, v suchu ovšem roste velmi zvolna.