NA SAMOTĚ

KUSTOVNICE ČÍNSKÁ - Lycium chinensis

Rostlina je vytrvalá, je vysoká až 3 m, roste planě v severních oblastech Číny a v Japonsku. Keř má bílé nebo šedé větve s kuželovitými trny, které se někdy prodlužují a nesou listy a květy. Listy jsou střídavé, podlouhlé kopinaté a tupé. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích až po pěti na nitkovitých stopkách. Plod je červenooranžová bobule až 2 cm velká sice se sladkou, ale dosti nepříjemnou chutí. Semena jsou asi 2 mm velká, oranžově žlutá, uložená v lepkavém míšku.

Užití: tato rostlina je v Číně velmi populární jako tonifikační prostředek, objevuje se v mnoha směsích. Plod se užívá při závratích, bolestech hlavy, rozmazanému nebo slabému vidění, při únavě. Kůra kořene se užívá při nadměrném nočním pocení, při zvýšené teplotě provázející tuberkulózu, při kašli a také při vykašlávaní krve, při krvi v moči, diabetu, hypertenzi, při vředech a abscesech. Listy při horečkách, zrudnutí očí, šerosleposti a některých ženských nemocech.

První informace o drobných plodech kustovnice čínské (Lycium chinense, čínsky kou-čchi nebo go-ji) a jejich zázračných účincích, u nás vyvolaly doslova pozdvižení. V sušeném stavu připomínají tmavě oranžové rozinky a chutnají nasládle. Čerstvé se koupit nedají. Dlouho se sice nevědělo, jak rostlina vypadá (k dispozici bylo jen pár snímků), natož jak se pěstuje, ale byla po ní hned veliká sháňka. Již na první pohled je téměř každému povědomá. Příbuzná kustovnice cizí (Lycium barbatum) totiž roste i u nás, hojná je na železničních náspech a suchých stráních. Obě tvoří trnité keře s převislými výhony, jež jsou poseté střídavými listy a kvetou fialovými kvítky. Silně se rozrůstají a tvoří neproniknutelné houští. Plody jsou v obou případech jasně červené bobule na dlouhých stopkách.

V Číně se k léčebným účelům používají plody především plody kustovnice čínské, a to víc než dvě tisíciletí. Zná je každý Číňan; ideální jsou pro muže ve středních letech. A nejen pro ně. Podle tradiční medicíny mají neutrální povahu a působí na meridiány jater a ledvin, dále vyživují krev, tonizují játra a ledviny, zvlhčují plíce, zlepšují zrak, jehož ostrost podle tradiční čínské medicíny závisí právě na stavu jater. Z nutričního hlediska jsou plody go-ji možná nejhodnotnějším ovocem na světě. Obsahují totiž 18 aminokyselin, 21 stopových prvků, jsou nejbohatším zdrojem karotenoidů ze všech rostlin.. Nechybí vitaminy C, B1, B2, B6 a E, dále protizánětlivý betasisterol a skupina lyceum polysacharidů, které odstraňují volné radikály, zpomalují proces stárnutí, posilují imunitní systém a stimulují podvěsek mozkový k vylučování regenerativního hormonu.

Zázrak čínské medicíny – go-ji – konzumací plodů upravuje vysoký krevní tlak, významně posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické krvácení, astma a únavu. Kůra z kořenů se užívá při nachlazení, diabetu, bolestech zad, revmatismu, pomáhá při impotenci. Čaj ze sušených plodů a listů snižuje krevní tlak a cholesterol. Zlepšuje funkci ledvin a jater:

ČAJ Z PLODŮ - 1 lžíce sušených plodů kustovnice, 500 ml vody

Plody povaříme 10 minut, necháme mírně vychladnout a pijeme nalačno ve dvou dávkách ráno a večer a i vyvařenými plody.

PĚSTOVÁNÍ: Plodí 2 - 3 rokem po výsadbě.

Umístění: slunné, teplejší poloha; pokud se rozhodnete pěstovat v nádobách, tak jen v dostatečně velikých - má silný kůlový kořen. Protože tato nenáročná rostlina rychle roste, je vysazována na neúrodná stanoviště a prudké svahy, využívá se i na zakrytí nevzhledných míst.

Půda: neutrální nebo mírně zásaditá, lehčí, písčitohlinitá, humózní, vlhká

Zálivka, hnojení: běžná, nesmí uschnout, nesnáší přemokření. Na podzim je vhodné hnojení vyzrálým hnojem nebo kompostem

Další péče: prvním rokem se provádí výchovný řez, poté se provádí prosvětlovací řez, odstraňují se větve zahušťující keř a směřující dovnitř, suché a odplozené výhony

Přezimování: je mrazuvzdorná

Výsev provádíme do misek za oknem nebo ve skleníku na jaře.