NA SAMOTĚ
LOPUCH VĚTŠÍ - Arctium lappa

 

Lopuch je dvouletá rostlina. Má vřetenovitý dužnatý kořen, na povrchu hnědý, uvnitř bílý. V prvním roce z něj vyrůstá přízemní růžice velkých řapíkatých listů. Ve druhém roce vyrůstá asi 100 cm vysoký, rozvětvený, rýhovaný a chlupatý stonek se střídavými vejčitými nebo mírně srdčitými listy, na rubu plstnatými.

Lopuch pochází se severní Číny, ve východní Asii, zvláště v Japonsku, je rozšířená vyšlechtěná forma lopuchu, která se pod názvem GOBO používá jako kořenová zelenina.

Vyskytuje se os nížin až po subalpínské pásmo u cest, na rumištích, v opuštěných zahradách a v okolí hnojišť.

Sbírá se zejména kořen, někdy i listy a plody. Nejvíce účinných látek obsahují kořeny mladých rostlin sbíraných na jaře, v březnu nebo v dubnu. Suší se při teplotě 35 – 40 st. C.

Účinné látky: lopuch větší obsahuje zásobní látku inulin, třísloviny, hořčiny, sliz, menší množství silice a fytoncidní látky.

Léčivé účinky: Kořen se užívá při kašli, zánětu v krku, bolestech zubů, vředech, závratích, ale především při diabetu. Semena léčí nachlazení spojené s horečkou, kašel, zánět krku a mandlí, vyrážky a abscesy. Obě drogy se nyní používají jako prostředek protizánětlivý, močopudný, laxativní, krev čistící a působící proti toxinům v kostech. Moderní výzkum zjistil výrazný inhibiční vliv na některé bakterie a patogenní houby, stejně tak i značný vliv hypoglykemický.

Jako zelenina se konzumují mladé čerstvé kořeny, které loupou a jedí syrové, ale obvykle se vaří.

Výsev: na jaře na záhon do řádku, cca 10 cm od sebe; možno pěstovat i v nádobách.