NA SAMOTĚ

LŽIČNÍK LÉKAŘSKÝ - Cochlearia officinalis

Lžičník je mrazuvzdorná rostlina domovem na pobřeží západní a severní Evropy. Dříve byla velmi ceněna, protože ji lze sklízet po celý rok, i v nejtužší zimě. Vážili si jí především námořníci, ale i v zahrádkách na venkově a především v horách, kde dlouho leží sníh, lidé znali neobvyklé kvality této rostliny.

Okrouhlé, tmavě zelené listy jsou bohaté na vitamín C a navíc obsahují hořčičné glykosidy, které chrání organismus před nachlazením. 

Chuť lžičníku je podobná ředkvičkám, dá se z něj tedy připravit pikantní salát. Používá se též do polévek (vynikající je do česnečky!) a jako koření na saláty a do zeleninových šťáv.

Pěstování a péče: Lžičníku se daří na každé zahradní půdě na slunci i v polostínu. Semena se řídce vysévají do řádek na podzim od srpna do října. Je třeba dbát na to, aby rostlinky nezarostly plevelem. Sklizeň probíhá od konce podzimu přes celou zimu, dokud lžičník nevykvete. Budete-li jej vysévat postupně, pak můžete sklízet po celý rok.