NA SAMOTĚ
ROUTA VONNÁ - Ruta graveolens

Je to vytrvalý, stálezelený keřík, vysoký 60 cm. V létě kvete žlutými, voskovitými květy se 4 nebo 5 korunními lístky. Drobné, okrouhle laločnaté listy jsou modrozelené. Dává přednost slunnému stanovišti a chudší, dobře propustné půdě.

Domovem routy je jižní Evropa, především Středomoří, kde se vyskytuje na chudších propustných půdách. V podobných podmínkách roste i v Severní Americe a Austrálii, kam byla zavlečena. Dokáže se přizpůsobit i chladnějšímu podnebí, a tak se s ní dnes setkáme i na severu Evropy. Dříve ji nazývali „bylinou milosti“, snad proto, že byla pokládána za ochránce před ďáblem, čarami a kouzly.

Užívala se jako antidotum proti všem typům jedů – od muchomůrek až po hadí uštknutí. S Římany se rozšířila po celé severní Evropě a také po Británii, kde však získala oblibu až ve středověku, kdy se stala součástí kytic chránících před zlem a morem. Podobně jako rozmarýn ji také vysazovali u soudních dvorů jako pomocnici k odhalení zločinců i jako ochranu žalářů před morovou ranou a horečkou.

Byla rovněž proslulým prostředkem k posílení zraku a říkalo se, že dokonce přispívá k vytvoření jakéhosi dalšího, třetího oka. Leonardo da Vinci i Michelangelo shodně tvrdili, že za své vnitřní vize vděčí právě této bylině.

Pěstování: Routa dává přednost slunnému stanovišti a chudší, dobře propustné půdě. Sázíme raději dále od cest, například za záhony, aby o ně nezavadili lidé, zejména děti, jejichž pokožka je citlivější. Na jaře a po odkvětu během léta (ale nikoli na podzim) routu prořezáváme, aby udržela tvar.

Lékařské použití: Routa se odpradávna užívá při zrakové námaze nebo při bolestech hlavy, které tato námaha vyvolává. Účinná je i proti bolestem hlavy nervového původu a při tachykardii a zvýšeném krevním tlaku. Napomáhá rovněž zpevňování kostí a zubů. Routový olej mírní křeče a účinné alkaloidy jsou prostředkem proti kolikám a poruchám trávení nervového původu. Routový čaj účinkuje jako anthelmintikum – používá se k odčervení lidí i zvířat.

Použití v kuchyni: Routa se přidává v menším množství (výhonek) do bylinkových másel, do salátů, do omáček. Je velmi aromatická. Velmi chutná spolu se šalvějí ke skopovému masu, nebo s tymiánem, bobkovým listem a jalovcem ke zvěřině. tehdy se použije sušená, drcená na prášek. V prášku (2x denně na špičku nože) se užívá jako lék. Přidává se i do voňavek a do alkoholických nápojů. Sušená se uchovává jeden rok v dobře uzavřených nádobkách. Drtí se až před použitím.

POZOR – Každé použití routy konzultujte s lékařem a nikdy jí nepoužívejte během těhotenství, neboť vyvolává potraty. Ve velkých dávkách je jedovatá, porušuje duševní rovnováhu a olej může dokonce způsobit smrtelnou otravu.

Nedávno jsem se dozvěděla, že když routu vysadíte tam, kde se naučila kočka chodit na záchod, už na to místo chodit nebude; routa kočkám totiž moc nevoní..

Semena sejeme na jaře do truhlíků pod sklo, doporučuje se teplota kolem 20st. C, vzešlé semenáčky jsou citlivé na přelití, zaléváme proto opatrně. Vzrostlé sazenice od sebe vysazujeme do sponu 45 cm.