NA SAMOTĚ

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ – Salvia officinalis

Rozsáhlá čeleď hluchavkovitých čítá více než 750 druhů a je rozšířena po celém světě. Zahrnuje i jednoleté, dvouleté i vytrvalé byliny, polokeře a keře rozmanitého tvaru.

Jméno šalvěj pochází z latinského „salavre“, tedy hojit či uzdravovat – má totiž značné léčivé účinky

Staří Řekové ji užívali proti vředům, souchotinám i hadímu uštknutí. Římané ji považovali za posvátnou a její sklizeň doprovázeli obřady. Používali při tom zvláštního nože, který nesměl být vyroben ze železa, neboť šalvěj by mohla reagovat se solemi, které jsou v něm obsaženy. Sběrač musel mít čistý oděv a umyté nohy a před vlastním obřadem obětoval potraviny. Podle tehdejších představ zlepšovala šalvěj činnost mozku, smysly i paměť. Vyrábělo se z ní také účinné kloktadlo i zubní pasta.

Také v Číně byla šalvěj odedávna ceněna, jak dokládá dodnes řada příběhů. V 17. století zjistili holandští mořeplavci, že Číňané vyměňují tři bedny čaje za jeden šalvějový list. 

Šalvěj lékařská je středně otužilá vytrvalá bylina. Vysoká je asi 90 cm. Květy jsou modrofialové. Slabě zvrásněné listy oválného tvaru jsou silně aromatické. 

Pěstování: Přestože šalvěj pochází ze Středomoří, je dostatečně otužilá, aby přečkala běžnou zimu bez ochrany, pokud roste v dostatečně propustné a málo kyselé půdě na výslunní. Vůně listů je závislá na vlastnostech půdy, tedy na množství živin, vlhkosti apod.

Řezem na jaře a po odkvětu udržujeme keřovitý tvar a povzbuzujeme růst mladých, aromatických listů. Nikdy neprořezáváme na podzim – mohli bychom tím rostlinu zahubit. 

Lékařské použití: Šalvěj je už po staletí ceněná pro své léčivé účinky. Horký šalvějový odvar je prvotřídním prostředkem proti nachlazení. Kloktadlo ze šalvějového čaje s trochu jablečného octa se s úspěchem užívá při bolestech v krku, laryngitidách a angínách a také při zánětech v ústní dutině. Olej se vyrábí destilací čerstvých nebo částečně usušených stonků a listů. Užívá se k výrobě léčiv, ale především toaletních vod, parfémů a mýdel a k ochucení vína, vermutu a likérů. 

Kuchyňské použití: šalvěj není jen účinnou léčivkou, ale také silným kořením – s ním však neumějí mnozí kuchaři správně nakládat. Pokud se užívá s rozmyslem, dodává pokrmům znamenitou chuť, a pomáhá k trávení tučných jídel a díky svým antiseptickým vlastnostem zničí při vaření všechny choroboplodné zárodky v potravě. Pro své konzervační schopnosti se přidává k uzeninám a mimo to je i surovinou pro výtečné šunkové rosoly, oleje, ocet. Vynikající chuť dokáže dodat čerstvá a v malých dávkách. 

POZOR – Příliš časté nebo nadměrné konzumování šalvěje může vyvolat příznaky otravy. Přestože jde zdánlivě o bezpečnou a běžně užívanou bylinu, může se díky svým antiseptickým vlastnostem po jednom či dvou týdnech pití šalvějového čaje projevit toxický efekt.