NA SAMOTĚ

TUŽEBNÍK JILMOVÝ – Filipendula ulmaria

Tužebník se hojně vyskytuje podél potoků a řek, na podmáčených loukách, v močálech, bažinách a podmáčených lesích.

Pochází z Evropy a Asie, ale byl úspěšně vysazen i v Severní Americe. Rodové jméno tužebníku, Filipendula, je odvozeno z „filum“, což znamená „vlákno“ nebo „nit“, a „pendulus“, což znamená „visící“. Prý to má připomínat hlízy, visící na tenkých kořenech, jak je u tohoto rodu typické.

Anglický název, meadowsweet, je prý odvozen z anglosaského „medesweete“, které zase pochází z toho, že se tužebníkem ochucovala medovina, nápoj z kvašeného medu.

V 16. století bylo zvykem sypat na podlahu obydlí rákosí a bylinky, jednak aby bylo od nohou teplo, jednak aby se přehlušil zápach a aby se zamezilo nemocem. Tužebník měla v té době v oblibě královna Alžběta I., která mu ve svých komnatách dávala přednost před všemi ostatními bylinkami.

Šťáva z tužebníku obsahuje chemikálii, blízce příbuznou kyselině salicylové, která je součástí aspirinu. Poprvé byla izolovaná jedním italským profesorem v 19. století. Když pak společnost Bayer vytvořila kyselinu acetylsalycilovou, nazvali ji podle starého odborného názvu tužebníku, Spirea Ulmana, aspirin.

Tužebník jilmový je otužilá trvalka, vysoká 60 až 120 cm, široká 60 cm. Shluky žlutavě bílých květů se objevují v polovině léta. Velké, zelené, až pětijařmé listy se střídají s drobnými, dvakrát pilovitými lístky.

Pěstování: Tužebník roste na zahradě nejraději na slunci nebo v polostínu, v dostatečně vlhké půdě. Pokud je půda vzdušná, je třeba do ní zamíchat hodně dobře proleželého hnoje nebo listovku.

Lékařské použití: Celá rostlina je tradičním lékem na překyselený žaludek. Čerstvý kořen se přidává do homeopatických přípravků. Sám o sobě pomáhá při průjmech. Čaj z květů pomáhá při chřipce.

Kuchyňské použití: Květy tužebníku jsou vynikající přísadou do medoviny nebo do vína i piva; dodávají jim chuť. Dají se také přidávat k dušené zelenině a do marmelád, kterým dodávají jemnou, mandlovou příchuť. Mladé listy je možné přidávat do polévek.

Jiné použití: Z kořenů lze připravit pomocí měděného mořidla černé barvivo. Sušené listy a květy lze přidávat do vonných směsí.