NA SAMOTĚ
ÚROČNÍK BOLHOJ - Anthyllis vulneraria

Vytrvalá bylina asi 40 cm vysoká s vícehlavým oddenkem. Má přímé lodyhy, většinou jednoduché, porostlé chloupky. Listy lichozpeřené s konečným lístkem větším než jsou ostatní přízemní nedělené. Květy mají koruny žluté, na člunku červenající, obyčejně ve dvou hlávkách podepřených děleným listem. Kalich je huňatý, bledý, v něm zůstávají uzavřeny malé lusky. Kvete od května do července.

Úročník je bylina, které vyhovují suché, vápnité, kamenité sušší půdy. Dříve byl úročník pěstován jako pícnina; také byl používán jako léčivka, do čajů ze sušených květů se namáčely obklady, které byly přikládány na rány (odtud její název), čaj samotný se dodnes používá na podporu látkové výměny a proti kašli.

Užívaná část: nať.

Sběr a úprava: kvetoucí nať se sbírá od května do července a co nejrychleji suší na stinných místech, aby květy udržely původní žlutou barvu. Droga má slabě aromatický pach a mdlou chuť.

Účinné látky a působení: obsahuje hlavně saponiny a tříslovinu. Další látky nebyly dosud bezpečně zjištěny, ale výzkum se dnes o ně zajímá. Zkušenost ukazuje, že působí projímavě, svíravě a dezinfekčně. Nať z čerstvé byliny se v lidovém léčitelství přikládala na rány.

Užití: vnitřně v nálevu jako prostředek celkově povzbuzující organismus. Zevně v obkladech a koupelích při mokvavých a špatně se hojících ranách, např. při bércových vředech. Také k výplachům dutiny ústní, při nemocech dásní a zánětech mandlí.

Úročník bývá součástí projímavých čajů. Spolu s jahodníkem, maliníkem a trnkou apod. vytváří směs, kterou se lidově nahrazuje čínský čaj. V zemědělství je význačnou pícninou.