NA SAMOTĚ

VRBKA ÚZKOLISTÁ Epilobium angustifolium, syn. Chamerion angustifolium

Další názvy: chmýří, Ivanův čaj, koptický čaj, kurilský čaj, pejří

U této vytrvalé byliny z čeledi špalkovitých (Oenotheraceae) vyrůstají z rozvětveného plazivého oddenku s šupinatými výběžky přímé nebo vystoupavé, až 120 cm vysoké lodyhy, které jsou jednoduché, oblé, lysé, bohatě listnaté. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté až přisedlé, podlouhle kopinaté, dolů klínovitě zúžené, dlouze špičaté s vyniklou žilnatinou. Lodyha je zakončena bohatým hroznem růžových květů a poupat, vyrůstajících v paždí čárkovitých listenů. Kvete od června do srpna. Roste na pasekách, stráních apod.

Listy obsahují 10 – 20 % tříslovin, slizovité látky, cukr, pektin a značné množství vitaminu C. Oddenky neobsahují sliz a mají méně tříslovin.

Obyvatelé na Sibiři používali rostlinu jako náhražku čaje, po něm se na rozdíl od pravého čaje dobře spí.

Oddenky na Kavkaze zužitkovávají čerstvé buď za syrova, nebo povařené jako kompot. Mladé listy lze používat jako listovou zeleninu, výhonky lze připravovat jako chřest.

Díky svým uklidňujícím a adstringentním vlastnostem se hojí k léčbě průjmu, zánětu střevní sliznice a dráždění střev. Dále se používá při nachlazení a při potížích s prostatou, podobně jako vrbovka malokvětá. S ohledem na obsah látek hormonální povahy pomáhá při problémech souvisejících s klimakteriem. Lze ji též přidávat jako přísadu do koupele k uvolnění a zjemnění citlivé nebo opotřebované pokožky.

Pozn.: vrbka je charakteristickým druhem pasekových společenstev. Po vykácení stromů nebo po větších katastrofách, jako jsou vývraty po vichřici nebo lesní požáry, se rozšíří na velkých odkrytých plochách v obrovském množství a pokryje stráně krásnými růžovými květy. Velmi rychle se rozmnožuje semeny i kořenovými výhonky. Spotřebuje hodně humusu a dusičnanů a potom postupně mizí a uvolňuje místo jiným lesním bylinám.

Vrbka úzkolistá je výbornou medonosnou rostlinou!

Výsev: časně zjara přímo na stanoviště.